Kalendář akcí AV21

Dnes < 2017 >  < srpen > 
Po Út St Čt So Ne
  1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31      

Program „Potraviny pro budoucnost“ se rozšířil o téma genetických modifikací (GM)

Program Strategie AV21 „Potraviny pro budoucnost“ má nového člena. Zapojil se do něj sedmý ústav Akademie věd ČR, kterým je Biofyzikální ústav (BFÚ) AV ČR, v. v. i., a to výzkumným tématem „Moderní metody editace genomu: nástroje pro zajištění dostupnosti a kvality potravin“.

 
K aktivní účasti ve Strategii AV21 vedla BFÚ podle řešitele nového tématu dr. Romana Hobzy dlouhodobá snaha uplatnit nejnovější výsledky výzkumu a nové technologie ve sféře, která má velký společenský dopad: „V současné době dochází k revoluci v technikách používaných při přípravě GMO. Z hlediska dopadu nových poznatků bude klíčové to, jak budou GMO definovány a jaké techniky manipulace s geny a genomy budou povolené.“
 
Koordinátor programu „Potraviny pro budoucnost“ prof. Jaroslav Doležel považuje rozšíření právě o toto téma za logické pokračování celého projektu. Tato oblast podle něj v programu chyběla, protože bez technik GM se není možné obejít, pokud chceme urychlit šlechtění rostlin s novými vlastnostmi: „Indukovat změny dědičné informace je možné i ozařováním nebo chemickými mutageny. Problém je ale v tom, že tím postihneme mnoho oblastí DNA a nedozvíme se, které to byly. Proto nemůžeme ani odpovědět na otázku, jak moc mohou být škodlivé a jak ovlivní vlastnosti rostlin. Naopak u genetických modifikací je to jasné, protože víme, co chceme změnit, můžeme zkontrolovat a zhodnotit to, jak se změna na rostlině projeví. Očekáváme, že časem dojde i ke změně legislativy a tyto metody bude možné začít využívat v praxi. Výhodou je, že jsou dostupné a souvisí s nimi minimum problémů.“
 
Biofyzikální ústav se do programu Potraviny pro budoucnost zapojí podle dr. Romana Hobzy ve dvou úrovních: „ První bude samozřejmě rozšíření našich znalosti a schopností manipulace s rostlinnými genomy. Tímto způsobem lze například vrátit rostlinám geny pro rezistenci k chorobám, které ztratily dlouhodobým šlechtěním. Nebo lze rostliny modifikovat tak, aby byly připraveny na potenciální změny klimatických podmínek doprovázené například suchem. Na druhé straně bychom chtěli působit jako vzdělávací jednotka, hlavně na středoškolské úrovni a ve vztahu k širší laické veřejnosti.
 
S tím souhlasí i prof. Jaroslav Doležel, podle kterého je objasňování podstaty a potřeby GM zásadní: „ Je důležité vysvětlovat podstatu a potřebu dědičných změn, které takto můžeme vyvolat, protože klasické metody šlechtění narazí už brzy v některých oblastech na svůj limit. Budeme například chtít rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík, abychom nemuseli tolik hnojit nebo rostliny s účinnější fotosyntézou, které by přinesly vyšší sklizeň. Kvůli měnícímu se klimatu možná zkrátíme dobu kvetení nebo životní cyklus rostliny, apod. V současné době chceme šlechtitelům ukázat, co je možné takovými technikami udělat tak, aby už s jejich využitím počítali ve svých dlouhodobějších programech.
 
Program „ Potraviny pro budoucnost“ už za dobu své existence připravil několik akcí zaměřených na GMO. Velký ohlas měla konference o GMO (29. 4. 2016) v Olomouci v rámci festivalu Academia film Olomouc, které se zúčastnil jeden z průkopníků metod genového inženýrství rostlin a držitel Světové potravinové ceny Marc Van Montagu. Na konferenci navázal workshop Vyvracení mýtů o GMO (29. 4. 2016). O GMO se hovořilo i letos na semináři pro české šlechtitele Molekulární přístupy ve šlechtění rostlin (14. 2. 2017) v Olomouci či na semináři „Perspektivy genetických modifikací v biomedicíně a zemědělství“ v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR v Praze (3. 5. 2017).
 
V příštím roce se chystá rozšíření expozice GMO v brněnském Mendelově muzeu. Odborníci z BFÚ chtějí také vydat publikaci na toto téma a plánují pořádání besed ve školách.
 
Na fotografii dr. Roman Hobza
 
Text: Radka Kvasničková
Foto: Libor Teichmann

2. 8. 2017