Kalendář akcí AV21

Dnes < 2017 >  < únor > 
Po Út St Čt So Ne
    1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28          

Češi podporují opatření k ochraně klimatu

Češi by byli ochotni připlatit si zhruba 400 korun měsíčně za opatření, která by vedla k ochraně klimatu. To je méně, než by zaplatili štědřejší Britové, ale více než Poláci. Ukázaly to aktuální výsledky výzkumu publikované think-tankem IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR, který srovnával postoje obyvatel České republiky, Velké Británie a Polska ke klimatické politice. „Zjistili jsme, že Češi mají povědomí o tom, co jsou klimatické změny, jaké jsou jejich příčiny i že představují problém,“ uvádí spoluautorka výzkumu Iva Zvěřinová.

 

Výzkumníci se ptali, nakolik jsou Češi, Britové a Poláci ochotni přispívat na ochranu klimatu definovanou ve třech různých cílech Evropské unie (snížení emisí o 20 % do roku 2020, o 40 % do roku 2030 a o 80 % do roku 2050).

 

Výsledky naznačily výrazné rozdíly mezi sledovanými zeměmi. České domácnosti by byly ochotné platit mezi 360 a 460 korunami měsíčně (za snížení emisí skleníkových plynů o 40 % do roku 2030, respektive o 80 % do roku 2050). Britové by si připlatili měsíčně přibližně 1200 korun, oproti tomu ochota Poláků platit za opatření ke snížení emisí skleníkových plynů se statisticky blížila nule.

 

Zelení Britové, černí Poláci?

 

V populaci lze rozlišit tři názorové segmenty: proti, mírně pro a „zelené“, tedy ty, kteří jsou nejvíce ochotni platit za přísnější opatření. „Zelených“ podporovatelů je 44 % ve Velké Británii, 39 % v České republice a jen 25 % v Polsku. Názory Poláků jsou podle badatelů ovlivněny tím, že Polsko je mnohem více závislé na domácím uhlí než jiné země.

 

Výzkumníky zajímalo, nakolik mají vůbec lidé o klimatických problémech povědomí. Překvapivě se ukázalo, že jsou to právě Češi, kteří problematiku ovládají o trochu více než Britové a Poláci. Výzkumníci respondentům zadali 6 zjišťovacích otázek – více než polovinu správně zodpovědělo 41 % oslovených Čechů (oproti 30 % polských respondentů a 34 % Britů).

 

Nicméně platí, že v České republice, Polsku i Británii mají lidé informace pouze základní. „Když se začnete zajímat více do detailu, tak zjistíte, že v tom lidé mají zmatek, často se například mylně domnívají, že stupňování skleníkového efektu je způsobeno ozónovou dírou,“ říká Iva Zvěřinová. „Všechny otázky správně zodpovědělo pouze jedno procento respondentů,“ dodává výzkumnice.

 

Osobní důsledky si nepřipouštíme

 

Lidé si navíc často neuvědomují, jaké důsledky mohou změny klimatu přinést lidstvu i jim osobně. Často se domnívají, že se jedná o problém životního prostředí, který ohrožuje především zvířata a rostliny (Češi v 63 %, Britové v 54 %, Poláci v 58 %).

 

Pouze asi třetina lidí (Češi v 35 %, Britové v 26 % a Poláci v 39 %) si připouští, že změny klimatu by mohly mít negativní dopad na jejich zdraví, a jen zhruba čtvrtina (Češi v 24 %, Britové v 25 % a Poláci v 33 %) si myslí, že by to mohlo představovat vážný problém pro ně osobně a jejich rodinu. Přesto ale třeba s extrémními výkyvy počasí jako důsledkem změn klimatu počítá nadpoloviční většina respondentů (Češi v 59 %, Britové v 53 % a Poláci v 55 %).

 

Klimatická dohoda

 

V listopadu 2016 podepsalo téměř 200 zemí světa v Maroku dohodu COP22, podle které se původní záměry chránit zemské klima proměnily v konkrétní závazky. Opatření, k nimž se politici zavázali, ale budou mít často přímý dopad na život lidí, a počítá se s tím, že nebudou příliš populární. Cílem aktuální studie bylo zjistit, nakolik jsou konkrétně Češi, Poláci a Britové ochotni podílet se na politikách ochrany klimatu.

 

Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR je nezávislý think-tank zaměřující se na analýzu, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Doporučení IDEA vychází z analýz založených na datech, jejich nestranné interpretaci a moderní ekonomické teorie. IDEA vznikla z iniciativy a pod vedením prof. Jana Švejnara.

 

Studie Výzkum preferencí obyvatel pro klimatické politiky od Ivy Zvěřinové, Milana Ščasného, Mikolaje Czajkowského a Evy Kyselé.

 

K tématu se pojí i druhá aktuální studie think-tanku, která se věnuje energetické politice ČR: 80% snížení emisí skleníkových plynů: analýza vývoje energetiky České republiky do roku 2050 autorů Lukáše Rečky a Milana Ščasného.

 

Videozáznam semináře je zde: http://bit.ly/IDEA_ochrana_klimatu.

 

Připravila: Leona Matušková, Odbor akademických médií SSČ AV ČR
Foto: Pixabay

 

7. 2. 2017