Kalendář akcí AV21

Dnes < 2018 >  < červenec > 
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31          

Češi na trhu bydlení a jak řešit bytovou nouzi. Sociální bydlení jinak

V Akademickém konferenčním centru se uskutečnila tisková konference na téma bydlení pořádaná Sociologickým ústavem AV ČR. Na konferenci prezentovali zástupci oddělení Socioekonomie bydlení SOÚ AV ČR Martin Lux, Ladislav Kážmér a Tomáš Samec výsledky vědeckého projektu zaměřeného na hlubší pochopení nestability trhu bydlení, která do značné míry zapříčinila nedávnou globální finanční krizi. Na konferenci navázal kulatý stůl s názvem Role soukromého sektoru v zajištění sociálního bydlení: hledání společného jmenovatele, jehož cílem bylo posílit komunikaci při přípravě i naplňování záměrů týkajících se sociálního bydlení v ČR.

 

Hlavním tématem tiskové konference s názvem Češi na trhu bydlení a jak řešit bytovou nouzi. Sociální bydlení jinak bylo rozhodování mladých lidí na trhu bydlení, omezenost této volby bydlení na základě sociální normy, hodnot, rodiny, emocí i médií a důsledky pro fungování trhu bydlení, pokud je jedna forma bydlení (vlastní bydlení) automaticky upřednostněna před jinou (nájemní bydlení).


V Akademickém konferenčním centru se uskutečnil také kulatý stůl, rovněž pořádaný Sociologickým ústavem AV ČR. Cílem bylo mj. otevřeně diskutovat o inovacích využívajících soukromý nájemní bytový fond pro účely sociálního bydlení v zahraničí i u nás a nalézt minimální společný jmenovatel pro nastavení podobného systému v naší zemi, který by mohl rychle pomoci potřebným.


Kulatého stolu se zúčastnilo široké spektrum aktérů včetně představitelů ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva financí, dále byl přítomen reprezentant Agentury pro sociální začleňování, významní zástupci soukromých pronajímatelů a další hosté. Pascal De Decker z Katolické univerzity v Lovani v Belgii představil fungování sociálních realitních agentur ve Vlámsku a podrobně objasnil přínosy tohoto modelu sociálního bydlení. Předmětem diskuse tak byly podmínky, za kterých by v českém prostředí mohly fungovat sociální realitní kanceláře jako prostředník mezi potřebnými domácnostmi a soukromými pronajímateli tak, aby zajistili odpovídající alokaci bytů i efektivní využití státních příspěvků v oblasti bydlení. Debata se týkala rovněž podmínek, za kterých by soukromý sektor mohl být motivován k nabídce dlouhodobého, kvalitativně standardního, finančně dostupného a prostorově nevyloučeného bydlení v bytech sociálně potřebným domácnostem. Diskuse se soustředila na definici cílové skupiny i otázku, jakou roli by měl v tomto systému hrát stát, obce, neziskový a soukromý sektor.


Kulatý stůl poukázal na velkou názorovou roztříštěnost napříč zúčastněnými aktéry a velmi obtížné nalezení kompromisů. Výsledky kulatého stolu shrnuje pět následujících tezí:


1.    Existuje široká shoda nad tím, že poskytování veřejných garancí, kryjících hlavní rizika související s nájmem, je žádoucí cestou, jak využít soukromý nájemní bytový fond efektivněji pro účely sociálního bydlení.
2.    Při využití takových garancí a po splnění určitých dalších podmínek, které je potřeba ještě vyjednat (například forma smluvního vztahu, důvěra v partnera), jsou soukromí pronajímatelé ochotni ponechat výběr nájemníka na poskytovateli (zprostředkovateli) garancí.
3.    Existuje široká shoda nad tím, že při aplikaci garancí je nutné stanovit minimální kvalitativní parametry bydlení, které bude poskytováno cílovým domácnostem.
4.    Neexistuje shoda nad tím, zdali by veřejné fondy, ze kterých by garance byly poskytovány, měly být přístupny neziskovému sektoru pouze se souhlasem obce nebo i bez jejího souhlasu. Jedna skupina upozorňuje na dosavadní nevraživou politiku obcí vůči kriticky ohroženým skupinám domácností, lokální politický populismus a nebezpečí zablokování činnosti neziskového sektoru, druhá skupina zase zdůrazňuje, že pokud obcím přibydou povinnosti, musí jím přibýt také pravomoci v oblasti poskytování sociálního bydlení.
5.    Neexistuje shoda nad tím, zdali v českém prostředí můžou či nemůžou fungovat sociální realitní kanceláře po vzoru Belgie. Minimálně je ovšem nutné řešit konflikt zájmů vyplývající z kombinace realitní činnosti a sociální práce – proto by realitní činnost musela být oddělena od poskytování sociálních služeb.

 


Připravil: Sociologický ústav AV ČR a Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

9. 12. 2015