Kalendář akcí AV21

Dnes < 2018 >  < leden > 
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31        

Úskalí bezlepkové diety tématem v AV ČR

V rámci programu Potraviny pro budoucnost, který je součástí Strategie AV21, se za velkého zájmu odborné veřejnosti konala v úterý 24. listopadu konference s názvem Bezlepková dieta: Léčebné využití a nové potravinové zdroje. „Až 20 % Američanů dodržuje bezlepkovou dietu, ačkoliv nejsou vědecké důkazy, že by byla zdravější než běžná strava,“ uvedla na semináři prof. Helena Tlaskalová-Hogenová z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Že jde o nezdravou módní vlnu, potvrdila i MUDr. Iva Hoffmanová z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. „Pro pacienty s celiakií je ovšem právě bezlepková dieta v současnosti jediným lékem,“ zdůraznil prof. Jiří Nevoral z 2. lékařské fakulty UK.

 

Seminář zahájil prof. Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, koordinátor programu Potraviny pro budoucnost. Krátce zmínil historii pšenice, vysvětlil, proč má šestinásobně více genů než člověk, a představil současný výzkum jejího genomu, což je oblast, které se prof. Doležel se svým týmem věnuje a dosáhl v ní světového věhlasu. „Úplná dědičná informace pšenice seté bude přečtena v roce 2018,“ zmínil ve své přednášce.


Význam pšenice, která je jako jediná obilnina pěstována na pěti kontinentech a v širokém rozpětí nadmořských výšek, vyzdvihl i dr. Pavel Horčička, který se jejím šlechtěním zabývá. „ Pšenice poskytuje obživu jako žádná jiná plodina,“ zmínil ve své přednášce, přičemž vyvrátil i některé mýty uváděné na internetu. „Není pravda, že současná pšenice má násobně více lepku než původní odrůdy. Naopak v důsledku tlaku na zvýšení produkce současná pšenice obsahuje více jiných bílkovin a méně lepku,“ uvedl.


Lékařské souvislosti objasnil prof. Jiří Nevoral, který se celiakií (zejména u dětí) dlouhodobě zabývá. Uvedl, že současná prevalence je asi desetkrát větší, než se soudilo v minulosti, chorobou trpí přibližně jeden člověk ze sta až tří set. Celiakie nemusí způsobovat pouze potíže trávicího traktu, ale také opoždění růstu a sexuálního zrání, nebo dokonce deprese. „Pouze jeden ze tří až sedmi pacientů s celiakií má ovšem klinické příznaky,“ vysvětlil. Uvedl také podstatné zjištění, že „dietním opatřením v kojeneckém věku se [případná budoucí] celiakie ovlivnit nedá, což potvrzuje i randomizovaná studie z roku 2014“.


Pacienty s celiakií trápí mj. poněkud nešťastné předpisy, kterými se mnohdy nevhodně řídí výrobci potravin. Ti se totiž snaží chránit proti případným sporům, a tak na svých obalech mnohdy pouze „pro jistotu“ uvádí, že výrobek může obsahovat/obsahuje stopy lepku. „Přitom 94 % potravin, které mají na obalu deklarované stopy lepku, jej ve skutečnosti neobsahuje,“ uvedla Ing. Dana Gabrovská z Potravinářské komory ČR.


V závěrečné diskusi padly dotazy na souvislost rakoviny s celiakií. „Jediná prokázaná [rakovina] ve vztahu s celiakií je T-lymfom tenkého střeva, což je velmi vzácné onemocnění,“ uvedla MUDr. Iva Hoffmanová z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Dodala, že některé práce uvádí dvou- až pětinásobné riziko malignit trávicího traktu v souvislosti s celiakií, ale jiné výzkumy to naopak popírají.


Stejně jako v úvodu prof. Helena Tlaskalová-Hogenová varovala i MUDr. Hoffmanová před neodůvodněným držením bezlepkové diety, zejména u dětí. Taková dieta totiž mj. mírně ochuzuje o zdroj vápníku, vlákniny, vitaminů a dalších látek. V souvislosti se zmíněnou rakovinou pak na závěr dodala: „Nelze říci, že by bezlepková dieta vedla k prevenci jakékoliv malignity.“


Foto: Stanislava Kyselová (AB) a Viktor Černoch (OMK)
Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

 




 

 

24. 11. 2015