Kalendář akcí AV21

Dnes < 2016 >  < prosinec > 
Po Út St Čt So Ne
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31  

Edice Strategie AV21

Publikační edice, kterou vydává nakladatelství Academia, představuje výzkumné programy Strategie AV21. Jednotlivé brožury budou k dispozici zdarma v síti knihkupectví Academia.

 

170920-obalka.jpg

Petr Baldrian, Tereza Mašínová

Mikrooganismy v lesních ekosystémech: diverzita, dynamika a funkce

Program: Rozmanitost života a zdraví ekosystémů

 

Lesní ekosystémy mají v krajině řadu funkcí – od ekologických až po kulturní. Zdravé a stabilní lesy s velkou druhovou rozmanitostí všech organismů včetně mikroorganismů představují jeden z klíčových směrů ekologického a mikrobiologického výzkumu. Komplexní charakter lesních ekosystémů činí tento výzkum velmi náročným, ale i velice zajímavým.

 

Mikroorganismy jsou v lesních ekosystémech všudypřítomné a často se podílejí na významných procesech, které ovlivňují celý ekosystém lesa. Výzkum mikroorganismů v prostředí (včetně prostředí lesního) byl dlouho limitován metodickými nedostatky. V posledních letech se však objevily přístupy, které umožňují studium společenstev mikroorganismů v tomto prostředí.

 

V České republice se výzkumu v oblasti mikrobiologie lesních ekosystémů věnují především Mikrobiologický ústav AV ČR, Botanický ústav AV ČR, Biologické centrum AV ČR, ale také Univerzita Karlova, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Mendelova Univerzita v Brně a Česká zemědělská univerzita.

Cílem této brožury je ukázat mikroorganismy jako obyvatele různých prostředí v lesích temperátního a boreálního pásu a popsat na základě současných znalostí význam jejich životních procesů a jejich rozmanitosti pro fungování lesa.

 

 

 

Emil Pelikán, Volodymyr Lynnyk, Ota Samek, Michal Šyc, Magdalena Bendová, Martin Koller, Martin Luxa, Pavel Procházka a kol.

Výzkum pro energetiku: vybraná témata

 

Předkládaná brožura uvádí příklady výzkumu Akademie věd České republiky, který vznikl v rámci programu Účinná přeměna a skladování energie. Program je součástí Strategie AV21, iniciativy AV ČR, v níž jednotlivá pracoviště AV ČR spojila své síly ke společnému řešení palčivých společenských problémů.

 

Zajištění dlouhodobé energetické soběstačnosti a bezpečnosti České republiky, zlepšení exportního potenciálu výrobců v oboru energetiky a snižování ekologické zátěže jsou aktuálními společenskými výzvami pro výzkum v oboru účinné přeměny různých zdrojů energie a v oboru skladování a inteligentního přenosu energie. Program Účinná přeměna a skladování energie se zaměřuje na obnovitelné zdroje a související zvýšené nároky na přenosovou soustavu a skladování energie, geofyzikální podmíněnost větrné, solární a geotermální energetiky, vývoj nanostrukturních materiálů pro konverzi a skladování energie, ale i významné inovace tepelných elektráren (na fosilní paliva i nejaderných částí jaderných elektráren), které v následujících desetiletích pravděpodobně zůstanou důležitým zdrojem elektrické energie. Komplexní výzkum palivových technologií zahrnuje využití separovaných produktů spalování a energetické využití odpadů. Decentralizace výroby energie vyžaduje vývoj inteligentních přenosových sítí postavených na teoretickém základě statistických a dynamických modelů. Pro vyrovnávání kolísavé produkce elektrické energie z obnovitelných zdrojů jsou potřebné dostatečné kapacity pro skladování energie.

 

Brožura je členěna do čtyř tematických okruhů: řízení energetické soustavy s obnovitelnými zdroji, paliva pro energetiku, materiály pro energetiku a účinné a spolehlivé tepelné elektrárny. Naším cílem bylo populární formou informovat o vybraných výzkumných tématech a podpořit zájem podnikatelské sféry, veřejné správy i jiných výzkumných institucí o spolupráci ve výzkumu orientovaném na moderní energetiku.

 

 

 

RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D., RNDr. Oldřich Šebesta

Invazivní druhy komárů jako potenciální riziko pro biodiverzitu a přenos nebezpečných nákaz

 

Invazivní druhy komárů nejen představují riziko ohrožení diverzity původních komářích druhů, ale hrají velmi důležitou roli i při možném přenosu některých závažných infekčních onemocnění, jako jsou horečka dengue, chikungunya či Zika. Především tzv. tygří komár Aedes albopictus, původně endemický druh jihovýchodní Asie, rozšířil svůj původní areál v důsledku globalizace obchodu v takřka kosmopolitní výskyt a dnes hrozí jeho rozšíření i do zemí střední Evropy včetně Česka. Záměrem publikace je seznámit praktické lékaře, infekcionisty, epidemiology i širokou odbornou veřejnost s možnými riziky introdukce, usídlení a trvalého šíření invazivních druhů komárů s důrazem na zdravotní rizika spojená s přenosem exotických virových nákaz. Součástí brožury jsou základní informace o bionomii invazivních druhů komárů, jejich hostitelských preferencích, geografickém rozšíření, nemocech, jež přenášejí, stejně jako zhodnocení jejich zdravotního rizika pro obyvatele.

 

 

 

thumbnail_Strategie_15.jpg

Jan Němeček, Vojtěch Kyncl, Emil Voráček, Zlatica Zudová-Lešková

Na prahu svobody: vítězství 1945

 

Katalog prezentuje obsah výstavy Na prahu svobody. Vítězství 1945, připravené pracovníky Historického ústavu AV ČR. Tato výstava na čtyřiceti panelech v deseti samostatných tematických celcích představuje poslední a zásadní období druhé světové války (leden 1944 – květen 1945), jež je charakterizováno na jedné straně vítězstvím Spojenců nad státy Osy a na straně druhé poznáním obrovských lidských i materiálních obětí tohoto válečného konfliktu. Šestiletá otevřená perzekuce a strádání československých občanů pod německým nacistickým protektorátem si v různých formách vyžádaly desetitisíce obětí doma i za hranicemi československého státu. Současně však celé období války a rovněž její závěr jsou důkazem toho, že se národní elity a občanské pospolitosti s okupací, nacistickou a fašistickou porobou nesmířily a použily v boji za osvobození československého státu všechny formy boje. Závěr války se totiž nesl v duchu nelítostného zápasu na život a smrt. Na prahu svobody – v opojení z radosti nad koncem války, ale též ve smutku nad ztrátou blízkých a z totálního vyčerpání – však současně byla přijata politická rozhodnutí, jež zásadně formovala poválečný život. Vzdor pozdějšímu poznání, že ne všechna z nich byla spravedlivá a správná, však nic nemůže zvrátit fakt, že byl poražen fašizmus, nacizmus, celosvětový militarizmus a že přeživší si přáli nový svět, svět bez válek.

 

 

 

Olga Šolcová, Martina Matějková

Není éčko jako éčko

 

Brožura Není éčko jako éčko je zaměřena na přídatné látky čili aditiva v potravinách. V historickém kontextu představuje prvopočátky jejich používání až po současnost. Nechybí ani legislativní opatření dohlížející na zdravotní nezávadnost aditiv a stanovení jejich akceptovatelného denního příjmu. Publikace přináší informace o jednotlivých skupinách potravinářských aditiv, jako jsou antioxidanty, konzervanty, barviva, emulgátory, kypřicí a protispékavé látky, zahušťovadla, látky zvýrazňující chuť a vůni i sladidla včetně jejich úloh v potravinách a jejich zdravotních rizik či prospěšnosti. V brožuře jsou detailně zpracována zvláště sladidla a nechybí ani úplný seznam povolených potravinářských aditiv v ČR. Praktické rady přináší kapitola Jak číst etikety, která na třech typech potravin a jednotlivých etiketách různých výrobků ukáže, jak se dívat na přídatné látky (éčka), které jsou v nich obsažené.

 

 

 

Antonín Lojek:

SYMBOLIKA A PREZENTACE KARLOVSKÉHO MAJESTÁTU

 

Karel IV., jeden z největších středověkých panovníků ztělesňoval ideální postavu mocného krále, vzdělance a mecenáše. Vláda Karla IV. přinesla výrazný rozvoj tehdejší evropské společnosti, ke kterému patřilo upevnění monarchií a utváření národů, jejich jazyků a kultur. Brožura si všímá nejdůležitějších způsobů, jimiž Karel IV. spolu se svým okolím konstruoval panovnickou reprezentaci, a podává jako ukázku tři okruhy případů. Prvním je založení Nového Města pražského, promyšleně koncipovaného i s ohledem na reprezentaci panovníka. Druhým případem je utváření nové provincie, tzv. Nových Čech. Této državě, uměle Karlem postupně spojované, měla promyšlená panovnická a státní reprezentace dodávat jednotu a novou identitu. K těmto účelům byly využívány především (nikoli však výlučně) prostředky heraldické. Konečně třetím příkladem je Karlův pohřeb a reprezentace panovnického majestátu v pohřebním průvodu a pohřebních ceremoniích. Brožura je bohatě ilustrována a doplněna bibliografií, která by měla zaujaté čtenáře a čtenářky vést k podrobnějším informacím.

 

 

 

Kateřina Vojtíšková, Věra Patočková, Renáta Mikešová

Vztah obyvatel k přírodě a její ochraně. Sociologická perspektiva.

 

Autorky se zaměřily na sociální aspekty spojené s ochranou přírody a zachováním kvalitního životního prostředí, biodiverzity jako předpokladů pro dobré fungování a rozvoj společnosti. Cílem je představit hodnoty, postoje a chování obyvatel ČR vůči přírodě a její ochraně, vnímání hrozeb spojených se životním prostředím, hodnocení práce relevantních institucí a politických opatření. Zvláštní pozornost bude věnována té části populace, která se o přírodu a životní prostředí zajímá a aktivně participuje v neziskových organizacích různého typu – např. environmentální výchova, ochrana konkrétních populací, péče o vybrané lokality, ochrana přírody na globální úrovni, volnočasové spolky související s přírodou (myslivost, rybaření, turistika, včelařství).

 

 

 

Tomáš Navrátil, Petr Skřivan, Jan Rohovec

Lesní potok – čtvrtstoletí monitoringu modelového povodí

 

Tato publikace vznikla v rámci programu Nová strategie Akademie věd České republiky, jehož hlavním mottem je „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“. Účelem je přiblížení problematiky biogeochemického výzkumu prováděného prostřednictvím monitoringu látkových toků v lesních ekosystémech.
 

Je určena zejména pro laickou veřejnost, ale přináší také zajímavé informace i pro širší odbornou veřejnost, zejména pro výzkumníky z jiných oborů než je biogeochemie. Může také posloužit studentům středních škol či univerzit k pochopení několika základních procesů, které ovlivnily, ovlivňují nebo budou ovlivňovat kvalitu životního prostředí v posledních dekádách.
 

V úvodní kapitole se čtenář dozví, jak se získávají informace o stavu životního prostředí. Přečte si o základních principech biogeochemického monitoringu v České republice i ve světě, a dozví se také, jak se provádějí manipulační experimenty. Další části už se zaměřují na oblast středních Čech a zejména na podrobný popis konkrétní lokality – povodí Lesního potoka. V závěru čtenář může nahlédnout do tajů vyhodnocení a interpretace dat při změnách některých látkových toků. Na konkrétním příkladu manipulačního experimentu je zde demonstrována schopnost regenerace acidifikovaného systému a navíc jsou uvedeny konkrétní příklady koloběhu vybraných chemických prvků v lesním prostředí. Celou publikaci uzavírá kapitola o využití výsledků pro účely geochemického modelování.

 

 

 

Olga Bičáková, Michal Jeremiáš, Michael Pohořelý, Pavel Straka, Karel Svoboda, Michal Šyc

Netradiční zdroje energie, čistá paliva a nové metody spalování

 

Rostoucí poptávka po energii, provázená zároveň ekologickými požadavky, vede k hledání a uplatňování nových, netradičních alternativních paliv, jako jsou biomasa a tuhá paliva na bázi odpadních plastů, odpadního papíru nebo směsného komunálního odpadu. Energetické využití těchto netradičních paliv musí být zajištěno vhodnými technologickými procesy, jakými jsou např. pyrolýza a zplyňování, které umožňují produkci čistých paliv a zároveň snižují množství vyprodukovaných odpadů. Další metody, zejména biologické, využívají nejen biomasu a uhlíkaté materiály, ale i sacharidy a vodu a umožňují produkci vodíku, který je významným čistým palivem blízké budoucnosti. Vedle těchto trendů je nezbytné vyvíjet a využívat nové metody spalování spojené se separací a ukládáním oxidu uhličitého v podzemí i s jeho dalším využitím.

 

 Předkládaná publikace se věnuje jednak netradičním zdrojům energie, jednak nejvýznamnějším technologiím produkce čistých paliv včetně produkce vodíku. Uvádí rovněž nové metody spalování zahrnující i zacházení s oxidem
uhličitým.

 

Publikace vznikla jako součást programu Akademie věd České republiky Strategie AV21, kterým se Akademie obrací k veřejnosti a jejím potřebám. Energii jako klíčové položce dalšího technického a technologického rozvoje věnuje Strategie AV21 obsáhlé výzkumné téma Účinná přeměna a skladování energie, v jehož rámci byla knížka napsána.

 

 

 

Karel Piorecký (ed.)

Ostrovy spolehlivého poznání

 

Od poloviny devadesátých let uplynulého století využívají společenskovědní ústavy AV ČR k distribuci výsledků své práce mezi široké spektrum zájemců také elektronická média a digitální technologie. Jde zejména o (bibliografické i jiné) databáze shromažďující velké objemy údajů použitelných jak pro vědecké, tak pro praktické účely např. ve školství či v provozu paměťových institucí. Typickým obsahem těchto elektronických zdrojů informací jsou rovněž jazykové slovníky a poznatkové encyklopedie, jejichž digitální verze je přínosem nejen z hlediska zpřístupnění kvalitních a ověřených informací širokému publiku, ale i s ohledem na komfort a rychlost hledání informací a jejich provazování. V neposlední řadě jsou to plnotextové zdroje v podobě digitalizovaných knihoven, mapových sbírek či archivů obrazového materiálu, jež jsou dobře využitelné při výuce na všech stupních škol a jež snižují znevýhodnění zájemců o dějiny i současnost české kultury, kteří nejsou rezidenty univerzitních měst.


Publikace Ostrovy spolehlivého poznání přináší profily šedesáti vybraných internetových projektů. Byla sestavena z textů, které poskytla pracoviště Akademie věd ČR, jež jednotlivé informační zdroje provozují. Jejím cílem je upozornit širší kulturní veřejnost na jejich existenci a široké možnosti jejich využití v praxi. Elektronické informační zdroje III. vědní oblasti AV ČR jsou zde prezentovány jako ostrůvky spolehlivých a podle náročných odborných standardů připravovaných informací v moři informací neověřených, náhodně nalezených a šířených bez zodpovědnosti k oboru i k adresátovi, jichž je na internetu nepřeberné množství.

 

 

 

Jaroslav Spížek

Boj s rezistencí na antibiotika

 

Rezistence na antibiotika a další antimikrobiální sloučeniny trvale narůstá a zdá se, že boj proti ní je válka, která se nedá nikdy vyhrát. Síla obrovského množství mikroorganizmů se zdá překonávat naše léčiva. Přesto však existují určité naděje a možnosti, jak tuto situaci alespoň částečně zlepšit. Ke krokům, které je možno využít v boji proti rezistenci, patří příprava nových vakcín proti rezistentním bakteriálním kmenům, hledání nových antibiotik v tradičních i netradičních zdrojích přírodních látek, hledání genů specifikujících biosyntézu antibiotik, využití zapomenutých přírodních sloučenin a jejich transformace a hledání nových zásahových míst pro antibiotika. Zvláštní pozornost chceme věnovat hledání nových sloučenin, které by mohly inhibovat patogenní bakterie rezistentní vůči současným antibiotikům.

 

 

 

David Černý, Adam Doležal, Tomáš Doležal, Petr Dvořák, Tomáš Marvan, Vladimír Mikeš

Svoboda vůle a otázka morální a trestní odpovědnosti

 

Vyplývá z naší představy o příčině a účinku, že je svět deterministický? Může vůbec člověk svobodně volit své činy? Pokud ne, je za ně odpovědný? A co to znamená pro trestní systém, který počítá s pojmem odpovědnosti za vlastní jednání? Brožura Svoboda vůle a otázka morální a trestní odpovědnosti, která vznikla ze setkání filozofů a teoretiků práva, si klade za cíl nabídnout čtenáři stručný přehled problematiky svobodné vůle a odpovědnosti. Představuje základní pojmy determinismu, kompatibilismu, libertarianismu a rozvádí některé argumenty, o které se lze opřít, chceme-li podpořit, či naopak vyvrátit intuici o tom, že člověk je svobodná bytost a původce svých vlastních rozhodnutí.

Vymezení filozofického kontextu otázky svobody a odpovědnosti je provedeno především s ohledem na způsob, jak se tato otázka klade v oblasti práva – a to jak trestního, tak soukromého. Vcelku chce tato publikace ukázat, jakými směry se na půdě Akademie věd ČR ubírá aktuální výzkum mezioborové skupiny filozofů a právníků, která chce svou prací přispět také k otevření diskuse v rámci širší veřejnosti a ke zpřístupnění důležitých témat, k nimž dosud v češtině neexistuje téměř žádná literatura.

 

 

 

Pavel Jurajda, Zdeněk Adámek

Nepůvodní druhy ryb ve vodách ČR

 

Šíření nepůvodních druhů živočichů a rostlin je významným fenoménem posledních desetiletí. Uplatňuje se při něm celá řada lidských aktivit, jejichž cílem je introdukce nových druhů pro potřeby zemědělství, rybářství, vodního hospodářství, zpracovatelského průmyslu, zájmových chovů a celé řady dalších odvětví. K nežádoucímu šíření nepůvodních organizmů však významným způsobem přispívá i celosvětový rozvoj mezinárodní dopravy a obchodu. Introdukce nepůvodních druhů měla v celé řadě případů negativní vliv na podmínky a kvalitu prostředí vod, do kterých byly vysazeny. Z historie je známo mnoho případů, kdy nově aklimatizovaný druh zdevastoval původní společenstvo ryb či celý ekosystém. Kromě narušení přirozených původních ekosystémů je v souvislosti s únikem nepůvodních druhů do volné přírody zmiňováno především nebezpečí přenosu nových chorob a parazitů a socioekonomické důsledky. Zatímco ještě v druhé polovině minulého století převažoval (nejen u nás) přístup upřednostňující hospodářský přínos introdukcí nových druhů ryb, dnešní pojetí klade velký důraz na možné negativní důsledky pro diverzitu a fungování našich vodních ekosystémů.


Cílem této příručky je ve stručnosti seznámit čtenáře s nejvýznamnějšími rybami, které jsou v dnešním pojetí ichtyologie považovány za u nás nepůvodní a vyskytují se v našich volných vodách a chovech, s jejich významem a vlivem na původní organizmy a fungování našich vodních ekosystémů. Zvláštním cílem pak je ukázat na příkladu aktuálního šíření nepůvodních druhů hlaváčů výsledky projektu, který má za cíl zhodnotit tyto ryby s ohledem na rizika, která pro naše původní druhy a vodní ekosystémy představují, nebo prokázat, že pouze obsadily volnou niku v našich, resp. středoevropských vodních ekosystémech bez významnějších negativních dopadů na jejich přirozené fungování.

 

 

 

David Černý, Adam Doležal, Tomáš Doležal, Tomáš Hříbe

Práva zvířat: filozoficko-právní perspektiva

 

Hnutí za práva zvířat na celém světě získávají stále více příznivců a také odborníci na etiku se v posledních 30–40 letech velmi intenzivně věnují problematice práv jiných tvorů, než je člověk. Tato publikace se pokouší přiblížit etickou a právní reflexi práv zvířat. Představuje dvě důležité teorie práv zvířat (preferenční utilitarismus Petera Singera a teorii práv Toma Regana), vyjasňuje základní etické pojmy (co je to právo, zájem, morální komunita apod.) a analyzuje silné a slabé stránky obou vlivných teorií. Druhá část publikace se týká historického vývoje diskurzu práv zvířat v právních teoriích. Zabývá se problematikou subjektu přirozených práv a možnosti rozšíření právní subjektivity i na zvířata. Ačkoliv autoři poukazují na historický posun chápání zvířete v právu a změnu jeho právního statusu, nic to nemění na převládajícím antropocentrickém zaměření právního systému, kdy lidé zůstávají „rovnějšími“ mezi rovnými.

 

 

 

Tomáš Cajthaml, Zdena Hrsinová Křesinová

Hormonální látky kolem nás: hrozba 21. století

 
Svou činností člověk neustále pozměňuje a bohužel i narušuje životní prostředí. Jedním z takových procesů je vývoj a používání chemických organických látek, které se původně v přírodě nevyskytovaly. U mnoha z nich byly následně zjištěny negativní dopady na životní prostředí a tyto látky byly zakázány. Bohužel v poslední době se ukazuje, že i další látky, původně považované za bezpečné, mohou představovat hrozbu. Tato skupina látek totiž narušuje náš hormonální systém a bylo prokázáno, že mohou mít značný dopad na rozmnožování a vývoj jedinců. Označují se jako endokrinní disruptory a patří do široké skupiny nových látek znečišťujících životní prostředí. Mají schopnost vyvolat negativní efekt již ve velmi malých koncentracích, a proto jejich výskyt v životním prostředí představuje hrozbu nejen pro citlivé vodní organismy, ale následně i pro volně žijící zvěř, člověka i celý ekosystém. Patří k nim syntetické nebo přírodní hormony, fytoestrogeny, některé mikrobiální toxiny, farmaka, antimikrobiální sloučeniny, chlorované pesticidy a perzistentní organopolutanty (polychlorované bifenyly, dioxiny, bromované retardátory hoření), změkčovadla plastů, těžké kovy, organokovové sloučeniny nebo alkylfenoly.

Tato brožura si klade za cíl seznámit veřejnost s hrozbami týkajícími se používání a výroby těchto látek, jejichž používání zatím v mnoha případech není zakázáno ani omezeno.
 

 

 

Tomáš Navrátil, Jan Rohovec

Rtuť v životním prostředí

 
Příběh rtuti není dnešnímu člověku vzdálený. Když se řekne rtuť, mnoho lidí si vybaví lékařský teploměr, zprávy o změnách teplot zmiňující rtuť teploměru, návštěvu zubaře spojenou se vsazením plomby nebo problémy některých průmyslových podniků se znečišťováním životního prostředí. Autoři brožury Rtuť v životním prostředí, která vychází v rámci výzkumného programu Rozmanitost života a zdraví ekosystémů v edici Strategie AV21, seznamují čtenáře nejen s historií využití rtuti, ale především s jejím dopadem na životní prostředí nebo vlivem na zdraví člověka.
 

 

 

 
Většina velkých civilizací v posledních tisíciletích vznikla a rozvíjela se v říčních údolích a podobných oblastech s úrodnými půdami a příznivými klimatickými podmínkami. Úrodnost půd vyčerpávaných sklizní plodin byla pravidelně obnovována náplavami na živiny bohatého materiálu přinášeného řekou, a tak tyto půdy dlouhodobě zabezpečovaly dostatek potravy. Stejně jako dříve je i dnes lidstvo jako celek naprosto závislé na půdě, na její schopnosti vytvářet a zabezpečovat příhodné podmínky pro růst rostlin, které jsou základem naší výživy. Mimoto je dnes zcela zřejmé, že půda má i mnoho mimoprodukčních (ekologických, ekosystémových) funkcí, které jsou nezastupitelné a někdy i pro danou oblast významnější než možnost pěstování rostlin.

 

 

David Černý, Adam Doležal, Tomáš Hříbek, Pavel Pafko, Ondřej Sláma, Pavel Ševčík

Eutanazie – ano, či ne?

 
 
Je správné, aby lékaři za určitých okolností pomáhali některým pacientům zemřít? A pokud ano, směli by tak činit nejen odstoupením od marné léčby, ale i aktivně, například podáním smrtící dávky utišujícího prostředku? Těchto otázek se týká probíhající diskuse o eutanazii a jiných formách asistované smrti. Eutanazie – ano, či ne? si klade za cíl představit ve velmi kompaktní formě současný stav diskuse. O této problematice u nás v posledních letech bylo sice už leccos publikováno, ale mezi odbornou lékařskou i laickou veřejností je zatím velmi nízké povědomí o pojmových rozlišeních a argumentech, které na toto téma nabízí současná bioetika. V Čechách navíc chybí i skutečně otevřená diskuse oproštěná od předsudků, a to především diskuse interdisciplinární, které by se účastnili jak lékaři, tak bioetici a právníci. Předkládaná publikace nabízí stanoviska odborníků ze všech těchto oborů jak pro, tak proti eutanazii.
 

 

 

Miloslav Šimek, Jana Macková

Degradace půdy a emise skleníkových plynů z půd a ze zemědělství - nutné zlo?

 
Výrazy jako „globální oteplování“, „globální změny“ nebo „skleníkové plyny“ známe díky médiím všichni a staly se součástí naší reality. Tato publikace se zaměřuje na jeden z hlavních zdrojů skleníkových plynů – na půdu – a na některé zemědělské aktivity, které také vedou ke tvorbě a následně i emisím obrovského množství skleníkových plynů.
Ačkoliv média zmiňují především jiné zdroje skleníkových plynů (spalování fosilních paliv i biomasy, průmyslovou výrobu, dopravu, atd.), v celosvětovém měřítku se zemědělství podílí na ¼ celkových emisí způsobených lidskou činností. Jak je to tedy s půdami? A dá se s tím něco dělat? Na tyto otázky se autoři snaží hledat odpovědi. Více zde

 

 

 

 

Ostatní

 

 

Prof. RNDr. Jiří Masojídek, CSc. a kol. (Mikrobiologický ústav)

Mikrořasy – solární továrna v jedné buňce

Program: Potraviny pro budoucnost
 

Kolektiv autorů z třeboňského centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i., kde se řasovou biotechnologií zabývají již přes 50 let, představuje biotechnologicky významné druhy mikrořas (mikroskopické řasy a sinice), jejich možné využití a různé způsoby kultivace.

Mikrořasy již dnes nacházejí uplatnění v potravinářství, krmivářství, kosmetice a jejich další výzkum je zaměřen na hledání bioaktivních látek využitelných v medicíně a na ty druhy a kmeny mikrořas, které mohou mít význam v energetice nebo při výrobě plastických hmot. Stále vysoká cena kultivace však prozatím brání jejich skutečnému využití pro biopaliva. Velmi intenzivně se odborníci zabývají i hledáním nových druhů mikrořas v extrémních prostředích i snižováním nákladů kultivace, resp. zvyšováním produkce biomasy. Diskutovaná je rovněž otázka geneticky manipulovaných mikrořas, které by produkovaly cenné látky ve větším množství s nižšími náklady. Více zde

 

 

Jaroslav Doležel a kol.

Potraviny pro budoucnost (Akademický výzkum pro zemědělství)

Program: Potraviny pro budoucnost
 

Nové poznatky pro šlechtění pšenice. Festulolium aneb dva pod jednou střechou. Molekulární genetika v boji proti chorobám pšenice. Vývoj nových cílených přípravků pro zemědělskou produkci. Co mohou mikrořasy přinést zemědělství. Řasy ve výživě člověka. Více zde