Kalendář akcí AV21

Dnes < 2017 >  < leden > 
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31          

Edice Strategie AV21

Publikační edice, kterou vydává nakladatelství Academia, představuje výzkumné programy Strategie AV21. Jednotlivé brožury budou k dispozici zdarma v síti knihkupectví Academia.

 

 

Miloslav Šimek, Jana Macková: Degradace půdy a emise skleníkových plynů z půd a ze zemědělství - nutné zlo?

Olga Bičáková, Michal Jeremiáš, Michael Pohořelý, Pavel Straka, Karel Svoboda, Michal Šyc

Netradiční zdroje energie, čistá paliva a nové metody spalování

 

 Rostoucí poptávka po energii, provázená zároveň ekologickými požadavky, vede k hledání a uplatňování nových, netradičních alternativních paliv, jako jsou biomasa a tuhá paliva na bázi odpadních plastů, odpadního papíru nebo směsného komunálního odpadu. Energetické využití těchto netradičních paliv musí být zajištěno vhodnými technologickými procesy, jakými jsou např. pyrolýza a zplyňování, které umožňují produkci čistých paliv a zároveň snižují množství vyprodukovaných odpadů. Další metody, zejména biologické, využívají nejen biomasu a uhlíkaté materiály, ale i sacharidy a vodu a umožňují produkci vodíku, který je významným čistým palivem blízké budoucnosti. Vedle těchto trendů je nezbytné vyvíjet a využívat nové metody spalování spojené se separací a ukládáním oxidu uhličitého v podzemí i s jeho dalším využitím.

 

 Předkládaná publikace se věnuje jednak netradičním zdrojům energie, jednak nejvýznamnějším technologiím produkce čistých paliv včetně produkce vodíku. Uvádí rovněž nové metody spalování zahrnující i zacházení s oxidem
uhličitým.

 

Publikace vznikla jako součást programu Akademie věd České republiky Strategie AV21, kterým se Akademie obrací k veřejnosti a jejím potřebám. Energii jako klíčové položce dalšího technického a technologického rozvoje věnuje Strategie AV21 obsáhlé výzkumné téma Účinná přeměna a skladování energie, v jehož rámci byla knížka napsána.

 

 

 

Miloslav Šimek, Jana Macková: Degradace půdy a emise skleníkových plynů z půd a ze zemědělství - nutné zlo?

Karel Piorecký (ed.)

Ostrovy spolehlivého poznání

 

Od poloviny devadesátých let uplynulého století využívají společenskovědní ústavy AV ČR k distribuci výsledků své práce mezi široké spektrum zájemců také elektronická média a digitální technologie. Jde zejména o (bibliografické i jiné) databáze shromažďující velké objemy údajů použitelných jak pro vědecké, tak pro praktické účely např. ve školství či v provozu paměťových institucí. Typickým obsahem těchto elektronických zdrojů informací jsou rovněž jazykové slovníky a poznatkové encyklopedie, jejichž digitální verze je přínosem nejen z hlediska zpřístupnění kvalitních a ověřených informací širokému publiku, ale i s ohledem na komfort a rychlost hledání informací a jejich provazování. V neposlední řadě jsou to plnotextové zdroje v podobě digitalizovaných knihoven, mapových sbírek či archivů obrazového materiálu, jež jsou dobře využitelné při výuce na všech stupních škol a jež snižují znevýhodnění zájemců o dějiny i současnost české kultury, kteří nejsou rezidenty univerzitních měst.


Publikace Ostrovy spolehlivého poznání přináší profily šedesáti vybraných internetových projektů. Byla sestavena z textů, které poskytla pracoviště Akademie věd ČR, jež jednotlivé informační zdroje provozují. Jejím cílem je upozornit širší kulturní veřejnost na jejich existenci a široké možnosti jejich využití v praxi. Elektronické informační zdroje III. vědní oblasti AV ČR jsou zde prezentovány jako ostrůvky spolehlivých a podle náročných odborných standardů připravovaných informací v moři informací neověřených, náhodně nalezených a šířených bez zodpovědnosti k oboru i k adresátovi, jichž je na internetu nepřeberné množství.

 

 

 

Miloslav Šimek, Jana Macková: Degradace půdy a emise skleníkových plynů z půd a ze zemědělství - nutné zlo?

Jaroslav Spížek

Boj s rezistencí na antibiotika

 

Rezistence na antibiotika a další antimikrobiální sloučeniny trvale narůstá a zdá se, že boj proti ní je válka, která se nedá nikdy vyhrát. Síla obrovského množství mikroorganizmů se zdá překonávat naše léčiva. Přesto však existují určité naděje a možnosti, jak tuto situaci alespoň částečně zlepšit. Ke krokům, které je možno využít v boji proti rezistenci, patří příprava nových vakcín proti rezistentním bakteriálním kmenům, hledání nových antibiotik v tradičních i netradičních zdrojích přírodních látek, hledání genů specifikujících biosyntézu antibiotik, využití zapomenutých přírodních sloučenin a jejich transformace a hledání nových zásahových míst pro antibiotika. Zvláštní pozornost chceme věnovat hledání nových sloučenin, které by mohly inhibovat patogenní bakterie rezistentní vůči současným antibiotikům.

 

 

 

Miloslav Šimek, Jana Macková: Degradace půdy a emise skleníkových plynů z půd a ze zemědělství - nutné zlo?

David Černý, Adam Doležal, Tomáš Doležal, Petr Dvořák, Tomáš Marvan, Vladimír Mikeš

Svoboda vůle a otázka morální a trestní odpovědnosti

 

Vyplývá z naší představy o příčině a účinku, že je svět deterministický? Může vůbec člověk svobodně volit své činy? Pokud ne, je za ně odpovědný? A co to znamená pro trestní systém, který počítá s pojmem odpovědnosti za vlastní jednání? Brožura Svoboda vůle a otázka morální a trestní odpovědnosti, která vznikla ze setkání filozofů a teoretiků práva, si klade za cíl nabídnout čtenáři stručný přehled problematiky svobodné vůle a odpovědnosti. Představuje základní pojmy determinismu, kompatibilismu, libertarianismu a rozvádí některé argumenty, o které se lze opřít, chceme-li podpořit, či naopak vyvrátit intuici o tom, že člověk je svobodná bytost a původce svých vlastních rozhodnutí.

Vymezení filozofického kontextu otázky svobody a odpovědnosti je provedeno především s ohledem na způsob, jak se tato otázka klade v oblasti práva – a to jak trestního, tak soukromého. Vcelku chce tato publikace ukázat, jakými směry se na půdě Akademie věd ČR ubírá aktuální výzkum mezioborové skupiny filozofů a právníků, která chce svou prací přispět také k otevření diskuse v rámci širší veřejnosti a ke zpřístupnění důležitých témat, k nimž dosud v češtině neexistuje téměř žádná literatura.

 

 

 

Tomáš Navrátil, Jan Rohovec - Rtuť v životním prostředí
Pavel Jurajda, Zdeněk Adámek

Nepůvodní druhy ryb ve vodách ČR

 

Šíření nepůvodních druhů živočichů a rostlin je významným fenoménem posledních desetiletí. Uplatňuje se při něm celá řada lidských aktivit, jejichž cílem je introdukce nových druhů pro potřeby zemědělství, rybářství, vodního hospodářství, zpracovatelského průmyslu, zájmových chovů a celé řady dalších odvětví. K nežádoucímu šíření nepůvodních organizmů však významným způsobem přispívá i celosvětový rozvoj mezinárodní dopravy a obchodu. Introdukce nepůvodních druhů měla v celé řadě případů negativní vliv na podmínky a kvalitu prostředí vod, do kterých byly vysazeny. Z historie je známo mnoho případů, kdy nově aklimatizovaný druh zdevastoval původní společenstvo ryb či celý ekosystém. Kromě narušení přirozených původních ekosystémů je v souvislosti s únikem nepůvodních druhů do volné přírody zmiňováno především nebezpečí přenosu nových chorob a parazitů a socioekonomické důsledky. Zatímco ještě v druhé polovině minulého století převažoval (nejen u nás) přístup upřednostňující hospodářský přínos introdukcí nových druhů ryb, dnešní pojetí klade velký důraz na možné negativní důsledky pro diverzitu a fungování našich vodních ekosystémů.


Cílem této příručky je ve stručnosti seznámit čtenáře s nejvýznamnějšími rybami, které jsou v dnešním pojetí ichtyologie považovány za u nás nepůvodní a vyskytují se v našich volných vodách a chovech, s jejich významem a vlivem na původní organizmy a fungování našich vodních ekosystémů. Zvláštním cílem pak je ukázat na příkladu aktuálního šíření nepůvodních druhů hlaváčů výsledky projektu, který má za cíl zhodnotit tyto ryby s ohledem na rizika, která pro naše původní druhy a vodní ekosystémy představují, nebo prokázat, že pouze obsadily volnou niku v našich, resp. středoevropských vodních ekosystémech bez významnějších negativních dopadů na jejich přirozené fungování.

 

 

 

Miloslav Šimek, Jana Macková: Degradace půdy a emise skleníkových plynů z půd a ze zemědělství - nutné zlo?

David Černý, Adam Doležal, Tomáš Doležal, Tomáš Hříbe

Práva zvířat: filozoficko-právní perspektiva

 

Hnutí za práva zvířat na celém světě získávají stále více příznivců a také odborníci na etiku se v posledních 30–40 letech velmi intenzivně věnují problematice práv jiných tvorů, než je člověk. Tato publikace se pokouší přiblížit etickou a právní reflexi práv zvířat. Představuje dvě důležité teorie práv zvířat (preferenční utilitarismus Petera Singera a teorii práv Toma Regana), vyjasňuje základní etické pojmy (co je to právo, zájem, morální komunita apod.) a analyzuje silné a slabé stránky obou vlivných teorií. Druhá část publikace se týká historického vývoje diskurzu práv zvířat v právních teoriích. Zabývá se problematikou subjektu přirozených práv a možnosti rozšíření právní subjektivity i na zvířata. Ačkoliv autoři poukazují na historický posun chápání zvířete v právu a změnu jeho právního statusu, nic to nemění na převládajícím antropocentrickém zaměření právního systému, kdy lidé zůstávají „rovnějšími“ mezi rovnými.

 

 

 

Tomáš Navrátil, Jan Rohovec - Rtuť v životním prostředí
Tomáš Cajthaml, Zdena Hrsinová Křesinová

Hormonální látky kolem nás: hrozba 21. století

 
Svou činností člověk neustále pozměňuje a bohužel i narušuje životní prostředí. Jedním z takových procesů je vývoj a používání chemických organických látek, které se původně v přírodě nevyskytovaly. U mnoha z nich byly následně zjištěny negativní dopady na životní prostředí a tyto látky byly zakázány. Bohužel v poslední době se ukazuje, že i další látky, původně považované za bezpečné, mohou představovat hrozbu. Tato skupina látek totiž narušuje náš hormonální systém a bylo prokázáno, že mohou mít značný dopad na rozmnožování a vývoj jedinců. Označují se jako endokrinní disruptory a patří do široké skupiny nových látek znečišťujících životní prostředí. Mají schopnost vyvolat negativní efekt již ve velmi malých koncentracích, a proto jejich výskyt v životním prostředí představuje hrozbu nejen pro citlivé vodní organismy, ale následně i pro volně žijící zvěř, člověka i celý ekosystém. Patří k nim syntetické nebo přírodní hormony, fytoestrogeny, některé mikrobiální toxiny, farmaka, antimikrobiální sloučeniny, chlorované pesticidy a perzistentní organopolutanty (polychlorované bifenyly, dioxiny, bromované retardátory hoření), změkčovadla plastů, těžké kovy, organokovové sloučeniny nebo alkylfenoly.

Tato brožura si klade za cíl seznámit veřejnost s hrozbami týkajícími se používání a výroby těchto látek, jejichž používání zatím v mnoha případech není zakázáno ani omezeno.
 

 

 

Tomáš Navrátil, Jan Rohovec - Rtuť v životním prostředí
Tomáš Navrátil, Jan Rohovec

Rtuť v životním prostředí

 
Příběh rtuti není dnešnímu člověku vzdálený. Když se řekne rtuť, mnoho lidí si vybaví lékařský teploměr, zprávy o změnách teplot zmiňující rtuť teploměru, návštěvu zubaře spojenou se vsazením plomby nebo problémy některých průmyslových podniků se znečišťováním životního prostředí. Autoři brožury Rtuť v životním prostředí, která vychází v rámci výzkumného programu Rozmanitost života a zdraví ekosystémů v edici Strategie AV21, seznamují čtenáře nejen s historií využití rtuti, ale především s jejím dopadem na životní prostředí nebo vlivem na zdraví člověka.
 

 

 

Miloslav Šimek, Dana Elhottová, Václav Pižl - Živá půda
 
Většina velkých civilizací v posledních tisíciletích vznikla a rozvíjela se v říčních údolích a podobných oblastech s úrodnými půdami a příznivými klimatickými podmínkami. Úrodnost půd vyčerpávaných sklizní plodin byla pravidelně obnovována náplavami na živiny bohatého materiálu přinášeného řekou, a tak tyto půdy dlouhodobě zabezpečovaly dostatek potravy. Stejně jako dříve je i dnes lidstvo jako celek naprosto závislé na půdě, na její schopnosti vytvářet a zabezpečovat příhodné podmínky pro růst rostlin, které jsou základem naší výživy. Mimoto je dnes zcela zřejmé, že půda má i mnoho mimoprodukčních (ekologických, ekosystémových) funkcí, které jsou nezastupitelné a někdy i pro danou oblast významnější než možnost pěstování rostlin.

 

 

Miloslav Šimek, Jana Macková: Degradace půdy a emise skleníkových plynů z půd a ze zemědělství - nutné zlo?
David Černý, Adam Doležal, Tomáš Hříbek, Pavel Pafko, Ondřej Sláma, Pavel Ševčík

Eutanazie – ano, či ne?

 
 
Je správné, aby lékaři za určitých okolností pomáhali některým pacientům zemřít? A pokud ano, směli by tak činit nejen odstoupením od marné léčby, ale i aktivně, například podáním smrtící dávky utišujícího prostředku? Těchto otázek se týká probíhající diskuse o eutanazii a jiných formách asistované smrti. Eutanazie – ano, či ne? si klade za cíl představit ve velmi kompaktní formě současný stav diskuse. O této problematice u nás v posledních letech bylo sice už leccos publikováno, ale mezi odbornou lékařskou i laickou veřejností je zatím velmi nízké povědomí o pojmových rozlišeních a argumentech, které na toto téma nabízí současná bioetika. V Čechách navíc chybí i skutečně otevřená diskuse oproštěná od předsudků, a to především diskuse interdisciplinární, které by se účastnili jak lékaři, tak bioetici a právníci. Předkládaná publikace nabízí stanoviska odborníků ze všech těchto oborů jak pro, tak proti eutanazii.
 

 

 

Miloslav Šimek, Jana Macková: Degradace půdy a emise skleníkových plynů z půd a ze zemědělství - nutné zlo?
Miloslav Šimek, Jana Macková

Degradace půdy a emise skleníkových plynů z půd a ze zemědělství - nutné zlo?

 
Výrazy jako „globální oteplování“, „globální změny“ nebo „skleníkové plyny“ známe díky médiím všichni a staly se součástí naší reality. Tato publikace se zaměřuje na jeden z hlavních zdrojů skleníkových plynů – na půdu – a na některé zemědělské aktivity, které také vedou ke tvorbě a následně i emisím obrovského množství skleníkových plynů.
Ačkoliv média zmiňují především jiné zdroje skleníkových plynů (spalování fosilních paliv i biomasy, průmyslovou výrobu, dopravu, atd.), v celosvětovém měřítku se zemědělství podílí na ¼ celkových emisí způsobených lidskou činností. Jak je to tedy s půdami? A dá se s tím něco dělat? Na tyto otázky se autoři snaží hledat odpovědi. Více zde

 

 

 

 

Ostatní

 

 

Potraviny pro budoucnost (Akademický výzkum pro zemědělství)
Prof. RNDr. Jiří Masojídek, CSc. a kol. (Mikrobiologický ústav)

Mikrořasy – solární továrna v jedné buňce

Program: Potraviny pro budoucnost
 

Kolektiv autorů z třeboňského centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i., kde se řasovou biotechnologií zabývají již přes 50 let, představuje biotechnologicky významné druhy mikrořas (mikroskopické řasy a sinice), jejich možné využití a různé způsoby kultivace.

Mikrořasy již dnes nacházejí uplatnění v potravinářství, krmivářství, kosmetice a jejich další výzkum je zaměřen na hledání bioaktivních látek využitelných v medicíně a na ty druhy a kmeny mikrořas, které mohou mít význam v energetice nebo při výrobě plastických hmot. Stále vysoká cena kultivace však prozatím brání jejich skutečnému využití pro biopaliva. Velmi intenzivně se odborníci zabývají i hledáním nových druhů mikrořas v extrémních prostředích i snižováním nákladů kultivace, resp. zvyšováním produkce biomasy. Diskutovaná je rovněž otázka geneticky manipulovaných mikrořas, které by produkovaly cenné látky ve větším množství s nižšími náklady. Více zde

 

 

Potraviny pro budoucnost (Akademický výzkum pro zemědělství)
Jaroslav Doležel a kol.

Potraviny pro budoucnost (Akademický výzkum pro zemědělství)

Program: Potraviny pro budoucnost
 

Nové poznatky pro šlechtění pšenice. Festulolium aneb dva pod jednou střechou. Molekulární genetika v boji proti chorobám pšenice. Vývoj nových cílených přípravků pro zemědělskou produkci. Co mohou mikrořasy přinést zemědělství. Řasy ve výživě člověka. Více zde